(doporučený postup – závěry kongresu čGPS a SSG ČR, Český Krumlov, 2004)
Následující přehled vymezuje nepodkročitelnou, tedy základní frekvenci a rozsah péče u žen s fyziologicky probíhajícím těhotenstvím. Nebudou-li doporučený rozsah a frekvence vyšetření realizovány, péče bude označena za non lege artis.
Abychom co nejlépe a nejpřesněji vymezili skupinu žen, kterým bude níže uvedená péče určena, rozdělíme všechny těhotné na tři základní skupiny podle možného rozsahu těhotenského rizika:
A. Těhotné s malým rizikem jsou pacientky bez rizikových faktorů v anamnéze a výsledky všech klinických i laboratorních vyšetření v průběhu gravidity jsou normální. Takové těhotenství označujeme jako FYZIOLOGICKÉ a dispenzární prenatální péče je poskytována:
- do 36. týdne gravidity včetně v intervalu čtyř týdnů
- od 37. týdne do termínu porodu jedenkrát týdně.
Těhotná může být předána do ambulantní péče pracoviště, které povede porod již od 36. týdne gravidity – nejpozději však v termínu porodu.
B. Těhotné se středním rizikem mají svoji anamnézu zatíženu rizikovým/rizikovými faktory. Výsledky jejich vyšetření jsou normální, ale vyžadují opakování. Takové těhotenství označujeme jako RIZIKOVÉ. Frekvence návštěv je závislá na aktuálním vývoji zdravotního stavu ženy. Objeví-li se ve sledování rizikových těhotných laboratorní výsledky mimo hranice fyziologie, musí být převedeny do třetí skupiny.
C. Těhotné s vysokým rizikem mohou (ale nemusí) mít v anamnéze rizikové faktory. Charakteristická je pro ně přítomnost patologických klinických či laboratorních výsledků, které definují konkrétní riziko. Do této skupiny patří i ženy, jejichž specifický medicínský problém definuje riziko již na počátku gravidity. Takové těhotenství označujeme jako PATOLOGICKÉ. Frekvence návštěv je zcela individuální.
Klinická a laboratorní vyšetření při poskytování prenatální péče rozdělujeme na:
- pravidelná (provádějí se při každé návštěvě gynekologa)
- nepravidelná (provádějí se pouze v určeném týdnu těhotenství).
Komplexní prenatální vyšetření by mělo být provedeno nejpozději do konce 12. týdne těhotenství. Jeho nedílnou součástí je kromě pravidelně prováděných vyšetření i změření zevních pánevních rozměrů těhotné a vystavení těhotenské průkazky.
PRAVIDELNÁ VYŠETŘENÍ:
- podrobný sběr anamnestických údajů a stesků těhotné;
- zevní vyšetření těhotné s určením hmotnosti a krevního tlaku;
- chemická analýza moči;
- bimanuální vaginální vyšetření se stanovením cervix – score;
- od 24. týdne gravidity detekce známek vitality plodu;
NEPRAVIDELNÁ VYŠETŘENÍ:
16. týden:
- stanovení krevní skupiny + Rh faktoru;
- vyšetření titru erytrocytárních protilátek;
- stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu;
- sérologické vyšetření protilátek proti syfilis;
- biochemický screening VVV ve druhém trimestru;
- vyšetření močového sedimentu střední porce moči;
18. – 20. týden: první ultrazvukový screening plodu
24. – 28. týden: screening poruch glukózové tolerance (blíže viz Doporučení k provádění screeningu poruch glukózové tolerance v graviditě)
30. – 32. týden: vyšetření titru erytrocytárních protilátek u žen Rh negativních a s krevní skupinou 0 (nula), stanovení hematokritu a počtu erytrocytů, leukocytů i trombocytů, hladiny hemoglobinu
serologické vyšetření HBsAg a HIV
druhý ultrazvukový screening plodu
36. – 37. týden: detekce streptokoků skupiny B v pochvě
36., 37., 38., 39. a 40. týden: kardiotokografický non-stress test (ve 36. a 37. týdnu je doporučen, v dalších týdnech již povinný)
Ostatní vyšetření zde neuvedená překračují rámec dispenzární péče fyziologického těhotenství.
Text byl schválen výbory české gynekologicko – porodnické společnosti čLS JEP, Sekce perinatální medicíny čGPS čLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů čGPS čLS JEP.
26. května 2005
MUDr. Vladimír Dvořák
předseda čGPS čLS JEP a Sekce ambulantních gynekologů čGPS čLS JEP
Doc. MUDr. Vít Unzeitig, CSc.
předseda Sekce perinatální medicíny čGPS čLS JEP